Queen + Adam Lambert - European tour 2018
19.06.2018 Mercedes-Benz Arena, Berlin, Germany
Letos jsem se rozhodnul dát jen jediný koncert a to ten berlínský. Jednak jsem se v červnu ženil, jednak v červnu jsou vždycky všechny víkendové grilovačky a jednak Queeni letos hrajou geograficky dost daleko. Takže vyrážím jen do německé metropole. První zádrhel mě potkává už na německé dálnici, ze které mě navigace v BMW najednou svede do nějakého posraného lesoparku, kde je maximálka 30 km/h, aby mě o padesát kilometrů dále vrátila na tu samou dálnici. Třičtvrtěhodinové zpoždění a to jsem chtěl před zvukovkou čekat na kapelu u hotelu! Jsem si téměř jistý, že kapela bude v hotelu Ritz-Carlton jako obvykle, ale jak hluboce se mýlím, zjišťuju o pár hodin později. Hotel je totiž až po střechu narvaný asijskými byznysmany a je očividné, že u něj dneska čekám zbytečně. Buď kapela už odjela nebo tam spíš vůbec není. V šest hodin na to tedy kašlu a vyrážím k hale.
Koncerty Queen mají dvě zásadní výhody. Za prvé není předkapela a člověk nemusí přetrpět hodinu s hudební produkcí nějakého druhořadého seskupení. Za druhé koncert probíhá velmi plynule bez zbytečných proslovů či pauz. Dvě "povinné" pauzy (Brianova selfie stick či AL vychvalující rockové legendy) už jsme zažili tisíckrát a už dávno nejsou potřeba, ale dají se přežít. Show má nepochybně velký spád. Nevýhodou je pochopitelně poslední skladba před intrem - Track 13 z Made In Heaven by publikum nabudila, kdyby byla zahrána v přiměřeně krátké verzi - nikoliv kompletní třiadvacetiminutové.
Na koncertech Queen je základem nestát za dvoumetrovými chlapy a nemít kolem sebe uječené glambertky. Bohužel se mi jako obvykle podařilo obojí. I tak si koncert celkem užívám. Setlist skoro totožný jako v roce 2017 (v setlistu jen asi tři změny). Po koncertu zkouším ukecávat techniky u mixpultu o setlist a daří se mi to asi až na pátý pokus. Je to kurva rok od roku těžší!
Karel mi ukazuje ukořistěný harmonogram dne, ze kterého je zřejmé, že zvukovka tentokrát začínala o hodinu dřív než obvykle (15:45) a nedá se tudíž vyloučit, že v hotelu Ritz-Carlton přeci jen bydlí (flotila černých mercedesů budiž vodítkem) a jen prostě odpoledne odjeli ještě před mým příjezdem. Jedeme tedy znovu na dvě hodiny k hotelu a znovu neúspěšně. Teď už víme, že jsme hotel netipli dobře, ale nedokážeme odhadnout, kde by mohli být.
Bydlím v nějaké hostelové díře bez klimatizace a budím se vedrem brzy nad ránem. Zvažuju dát hotelu ještě jeden pokus, ale jak ho najít? Začíná detektivní práce. Na Brianově instagramu je jakási fotka z Berlína, registruju se tudíž do Instagramu, abych ji vůbec mohl vidět. Po delším googlování zjišťuju, že se jedná o Deutscher a Französischer Dom na Gendarmenmarkt. A co se mimo jiné nachází na daném (poměrně rozlehlém) náměstí? Pětihvězdičkový Hotel Hilton. Hilton jako to "H" na emblému vodovodního kohoutku, který Brian taktéž nasdílel? Heuréka! Vyrážím netrpělivě už po deváté.
Dobrá zpráva je, že se přímo u hotelu dá zaparkovat. Blbá je, že jde parkovné platit pouze mincemi, které fakt nemám. A policejní kontroly tam chodí často. Následující dvě hodiny tedy střídavě chodím do nedalekého krámku se suvenýry, kde si koupím magnetku, pohlednici nebo colu, abych si proměnil bankovky a mohl prodloužit parkovací lístek. Nicméně ani v půl dvanácté není u Hiltonu ani noha a je mi jasné, že je něco špatně.
Ty dómy jsou na náměstí totiž dva (prakticky identické) a teprve po hodně podrobném zkoumání zjišťuju, že Brianova fotka musela být vyfocena z jiného úhlu než z Hiltonu. Běhám po náměstí a snažím se najít správný úhel, ale fakt to nejde, protože na rozdíl od Briana nemám podkrovní apartmá a tudíž mám úplně jiný výhled než on. Nakonec plus mínus vytipuju ještě jeden pětihvězdičkový hotel v opačném rohu, ale ani tam se nic neděje...
Když už je mi jasné, že jsem v hajzlu, tak zadávám do Google Maps heslo "five star hotels in Berlin" a na mapě si nedaleko náměstí všímám ještě jednoho hotelu - Regent. A tam už jdu najisto. U hotelu se prochází Jim Beach ve žlutých kalhotách, po chvíli vychází Jimmy May s manželkou a konečně po dvou hodinách i Dr. May. Původní sen o ideální formě setkání o samotě bere za své, když dorazí turecký fanoušek a dvě Polky. Přesto to dopadne celkem v pohodě, dostávám dva podpisy a selfíčko. Takže vcelku happy end. Roger podle twitterové nápovědy své dcery asi bydlel v hotelu Soho House, ale to se podařilo vypátrat příliš pozdě (a beztak ho tam nikdo nepotkal).
Bez mého svolení prosím nepublikujte fotky z tohoto webu nikde jinde. Děkuji :-)